Rémy Martin

Jan Fišer - 10 let s Pražskou komorní filharmonií

9. 10. 2013

V Českém muzeu hudby se v pondělí 7. října odehrála výjimečná událost - houslový koncert koncertního mistra Pražské komorní filharmonie Jana Fišera. Třiatřicetiletý virtuóz se představil v repertoáru pro zcela sólové housle.

K tomu bych rád něco podotkl. Smyčcové nástroje jsou zvláštní jednou věcí a to svojí šíří použitelnosti. Housle jsou používány v orchestrech jako tutti nástroje, což znamená, že hrají jeden společný hlas. Takové hraní potřebuje speciální řemeslný přístup. Na opačném pólu houslových možností je hra na zcela sólový nástroj. Potíž je v tom, že tyto řemeslné přístupy jsou poměrně nepříbuzné a dalo by se klidně říct, že jsou dokonce v opozici.

Číst dál

Houslistka Jolente de Maeyer

3. 10. 2013

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK pozval na svůj cyklus abonentních koncertů velice zajímavou belgickou houslistku Jolente de Maeyer. S nizozemským klavíristou Nikolaasem Kendem předvedli nezvykle kvalitní repertoár. Na jejich programu byly tři velké houslové sonáty – Debussyho, Poulence a Prokofjeva – a k tomu ještě kratší skladby od Josepha Jongena a Arvo Pärta.

Číst dál

Unikátní hudba

1. 10. 2013

V sobotu se na pražské Kampě konala malá přehlídka horňáckého folklóru. V podstatě se jednalo o dozvuky horňáckého festivalu, který se koná každoročně v létě ve Velké nad Veličkou. Tento specifický folklór má mnoho příznivců. Jedná se totiž o hudební úkaz, který je nesmírně kvalitní a přitom poměrně vzácný. Drží se totiž na území sedmi, maximálně devíti sousedících vesnic. Horňácká hudba je tím pádem odlišná od čehokoliv, co pod termínem „folklór“ běžně slýcháme.

Ale zpět k mému sobotnímu prožitku. V jednu chvíli jsem se ocitl uprostřed hrající kapely, která se rozhodla vystoupit mimo hlavní pódium – jen tak bez mikrofonů, akusticky… Po tomto ohromujícím zážitku jsem nabyl dojmu, že o existenci takové hudby se prostě nemohu nezmínit a pořídil jsem i pár fotografií. Příjemné vibrace, které z lidí z Horňácka přímo vyzařovaly, se mi snad alespoň trochu podařilo zachytit. Jejich hudbu však popsat nedovedu. Pro výrazný rys jejich hudebnosti snad přesto slova najít lze – naprostá ryzost a autentičnost. A to oceňuji. Jsou to přeci jen lidé žijící normálním životem, který naše civilizace přináší. V mých očích se přesto o „folklorismus“ nejedná. Tím termínem mám na mysli předvádění zakonzervované hudby vlastních předků. Rozdíl mezi folklórismem a folklórem je ten, že jeden hudbu udržuje v muzeálním duchu, zatímco ten druhý je stále živý.

Co říci závěrem? Fantastický zážitek. Doufám, že alespoň fotky vás nalákají na příští ročník Horňáckých slavností.

Celou fotogalerii si můžete prohlédnout na mém facebookovém profilu zde.

Číst dál

Česky mě naučil Dvořák

25. 9. 2013

Člověk by si řekl, že o osobnostech, jako je Antonín Dvořák, už muselo být řečeno vše. Americký muzikolog David R. Beveridge, žijící dvacet let v Praze, však stále odhaluje nové informace především z Dvořákova života. V rámci právě probíhajícího festivalu Dvořákova Praha měl přednášku na téma Antonín Dvořák, jak ho neznáte. Co tedy zjistil nového?

Číst dál

Beethoven na Dvořákově Praze

19. 9. 2013

16. září byli hosty Dvořákovy Prahy německý houslista Christian Tetzlaff a Basilejský komorní orchestr. Společně v pražském Rudolfinu odehráli Beethovenův houslový koncert. Večer to byl natolik „výživný“, že musím vybrat jen to opravdu nejzásadnější.

Již dlouho před začátkem koncertu, v době, kdy lidé teprve přicházeli do sálu, pódium okupovali kontrabasisté a ladili. Není to zcela běžná praxe a velice to oceňuji. Tato pečlivost byla dána možná i tím, že jejich kontrabasy mají střevové struny a ty jsou velice citlivé na změny teplot. Účelem jejich předčasné přítomnosti na pódiu tedy zřejmě byla dostatečná aklimatizace. V okamžiku, kdy nastoupil celý orchestr, mi došly souvislosti – střevové struny měli téměř všichni hráči. A pozor – violisté i houslisté neměli kovovou ani nejvyšší strunu.

 

Číst dál